Jak poznat hyperbolu v textu – příklady a vysvětlení

V tomto článku si vysvětlíme pojem „hyperbola” – významem buď typ kuželosečky nebo také jazykový prostředek. Zajímat nás bude ten druhý význam, tedy to, čemu česky říkáme nadsázka. Je to možná na pohled jeden z těch méně zajímavých prostředků oproti takové metonymii či personifikaci, ale u maturity se hodí umět hyperbolu v textu odhalit.

Jak hyperbolu definují slovníky?

Co je nadsázka (cizím slovem hyperbola)? Vlastnosti popisované skutečnosti mluvčí popíše přehnanými slovy, aby vyjádřil, že mluví o něčem, co mu připadá velmi intenzivní nebo důležité. Hyperbola není lež – většinou je tak přestřelená, že je posluchačům jasné, že jde pouze o zdůraznění.

Slovník ABZ uvádí pro hyperbolu synonyma zveličení, nadsázka. Pojem je definován i v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, byť velmi stručně. Autor hesla, prof. S. Žaža, v něm upřesňuje, že hyperbola může znamenat zveličení ve smyslu, že něco je velké, intenzivní, ale také můžeme něco zveličit zmenšením. Opakem nadsázky je litotes (viz níže v článku).

Zvláštním typem hyperboly je takzvané adynaton čili nemožnost. Adynaton je zveličené tvrzení o tom, že se něco může stát až teprve tehdy, kdy nastane přesně definovaná nemožná událost. Příklad je například až opadá listí z dubu (dubové listí spadne až tehdy, když už raší nové, takže dub nikdy není holý). V angličtině se používá when pigs fly – „až budou prasata létat“.

Co je eufemismus a dysfemismus: Příklady a vysvětlení

Proč máme dvě užití pojmu „hyperbola”? Původ slova napoví

Když je ve škole kontextem pro slovo „hyperbola” čeština a ne matematika, myslí se tím zcela jistě něco jiného než typ křivky u funkce. Odkud tedy vlastně pochází to samotné slovo a co byl jeho původní význam?

Původně má řecké slovo ὑπερβολή (hyperbolé neboli hyperbola) význam složený z hyper- – „nad” a ballo- – „hodit”. Jde tedy o nadhození něčeho nahoru. V literární vědě se tím myslí zvýšení významu, v matematice termín vznikl dle srovnání části křivky se stranou obdélníku. Zatímco v češtině říkáme hyperbola v obou případech, angličtina například používá termín hyperbola pro křivku a hyperbole pro nadsázku.

České synonymum pro hyperbola, „nadsázka”, znamená doslova „nadsazení“. Význam je jasně průhledný: význam slov je zkrátka posazen na vyšší úroveň než kam patří.

Nadsázka a ironie – jak spolu souvisí?

V případě nadsázky definici už známe, a také ji dobře známe ze života. Stejně to je i u několika dalších jazykových prostředků. Ve školách se učíme hledat v básních metafory a jiné honosné způsoby ozvláštnění textů. Figury a hlavně tropy však často používáme i v běžné řeči – včetně metafor.

Všichni máme například rádi ironii. Světe div se, také je to jazykový prostředek. Chceme-li vyjádřit výsměch, můžeme použít ironii – říci opak toho, co si myslíme. Kouzlo ironie je v tom, že poukazuje na absurditu daných skutečností. Forma ironie je různá, a jednou z těchto forem je právě nadsázka. Ostatní formy ironie jsou tyto:

• Antifráze je prosté vyslovení opaku toho, co si myslíme. Například „tak určitě, naprosto ti věřím” jako ironické přitakání, když vidíme, že daná osoba zcela jasně lže.
• Parodie je humorná nadsázka ve smyslu posměšného napodobování nebo zdůrazňování něčích vlastností. Na místě je hlavně přehánění, jakési slovní vykreslování karikatury.
• Litotes je opakem nadsázky – snaží se o mírnější vyjádření. Místo „musím tě pokárat” například mohu říct „nemůžu tě pochválit”. Na rozdíl od eufemismu litotes nemá lexikálně jemnější význam než to, co máme na mysli. Expresivnost je však zastřena tím, že obejdeme přímé vyjádření – například dvojitý zápor, který fakticky znamená klad: je to hodně výrazné → nejde si toho nevšimnout.

Litotes a hyperbolu nepoužíváme vždy výsměšně a ironicky – záleží zda to tak myslíme a jak to dáme najevo intonací. V případě antifráze posluchač také může ironii odhalit podle intonace – nebo i podle kontextu, je-li dost jasný.

Známé i méně známé metafory: Co to je a jak je v literatuře poznat?

Často používané hyperboly – příklady nadsázky v češtině

Obsahuje nadsázku literatura, kterou jste si vytáhli u maturity? Když budete vědět, co je nadsázka, a znát takové nadsázky příklady ze života i z textů, jistě na tuto otázku zvládnete bez problému odpovědět. Jak tedy může vypadat hyperbola?

• Ne že na tom záchodě zase budeš dvě hodiny!
• Umírám hlady…
• Anna je děvče štíhlé jako proutek. (zároveň jde i o přirovnání)
• Piš větším písmem, ať si na to nemusím brát mikroskop!
• Nediv se, že se vleču, vždyť mám na v batohu tunu knížek.
• Říkal jsem ti to snad tisíckrát.
• Budu tady čekat celou věčnost!
• Mám chuť někoho zabít!
• Usmívá se od ucha k uchu.
• Mám hlad, že bych sežrala koně.
• Tisíceré díky!

Výše můžete vidět příklady, které běžně používáme, když s někým mluvíme. Kromě toho také obsahuje nadsázku literatura:

• Bábě Holoubkové vyběhly oči na dva lokte. (Kubín, Stíny jdou za námi)
• Bylo je slyšet za devátou stěnou. (Němcová, Babička I).
• Sto roků v šachtě žil… (Bezruč, báseň Ostrava)
• svaly mi v železo ztuhly (tamtéž, zároveň jde i o metaforu)
• Ne jedněma, tisíci rukama moře se zmocňuji (Wolker, báseň Moře)
• „To bych mohl inzerovat sto let, že se mně ztratil pes. Dvě stě let, tři sta let!“ (Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka)

Zdroje:

Pravopisně.cz, Wikipedia, rozbor-dila.cz, Dobrý slovník, Slovník cizích slov ABZ, Čeština ve slovníku, Nový encyklopedický slovník češtiny
Karel Svoboda: Tropy a figury. In Naše řeč, ročník 31 (1947), číslo 2-4, s. 21-29