×
StudentMag

Studium VŠ v Německu: Erasmus není tak divoký, jak si lidé myslí

Jak se studuje u našich západních sousedů? Podle Lucie jsou Němci pracovitější, školy ale výrazně náročnější nejsou. A vypadají-li občas dny černě, všechny strasti za to stojí. Naučíte se totiž se o sebe postarat.

FOTO: Studium v Německu
„Díky Erasmu se nebojíte seznamovat s novými lidmi,“ řiká Lucie. Zdroj: Archiv Lucie H.

Lucie studuje v Čechách anglický a německý jazyk se zaměřením na vzdělání. V Německu strávila pět mesíců na Universität Regensburg (u nás známé pod názvem Řezno).

Co přesně jsi v Německu studovala?

Měla jsem hlavně jazykové kurzy, které nám byly doporučeny po absolvování rozřazovacího testu. Pokud jsem absolvovala čtyři hlavní kurzy, mohla jsem pak dělat takzvaný Univerzitní certifikát v dané úrovni.

Je předepsán minimální počet kreditů, který musí student získat. Takže další předměty jsem si volila podle toho, co bych bývala navštěvovala v ČR, aby mi to pak uznali a nemusela jsem dělat po návratu zkoušku, případně co mě tak zajímalo. V zásadě mohou erasmáci navštěvovat kterýkoli předmět.

Liší se německá výuka od té české? Třeba i v přístupu ke studentům?

Liší se v přístupu obou stran, studenta i profesora. Studenti pokládají otázky, diskutuje se, píše se spousta seminárních prací, dělají se referáty a prezentace, které ale nejsou jako u nás na 10 minut. Já jsem musela mít referát na 45 minut a to už si s tím pak dáte opravdu práci.

Materiály jsou většinou na internetu k dispozici, ale přesto všichni chodí na hodiny a dopisují si informace, a to i když předmět není ukončen žádným testem. To se u nás jen tak nestane.

Také jsem nenarazila na žádnou hodinu, která by trvala jen 45 minut. Každá trvá hodinu a půl. Většinou ani nikdo neprotestuje, že tam sedí do osmi do večera. Mnozí si pak jsou ještě sednout do knihovny, která je otevřená až do dvou hodin do rána.

Takže bys řekla, že němečtí studenti jsou pracovitější než čeští? Liší se podle tebe německá mentalita ještě nějak?

A jak. My jsme zvyklí, že po maturitě jdeme na vysokou, rodiče nám všechno sponzorují, kolej či spolubydlení v bytě, každý víkend jezdíme domů, kde nám maminka vypere a navaří, celý semestr se flákáme, honíme to na poslední chvíli, píšeme si taháky a vymýšlíme všechno možné, jak si ulehčit práci.

U Němců není neobvyklé, aby šli na rok, na dva pracovat a vydělali si peníze na studium, protože jakmile jsou dětičky samostatné, šup s nimi pryč z domu. A každý týden jezdit domů? To neexistuje. Z mého pohledu jsou pracovitější, tolik se neflákají a dělají vše poctivěji, ale to může být jen můj idealistický pohled na věc.

Celkově jsou odtažitější a pokud s nimi chcete navázat kontakt, iniciativa musí vzejít od vás. Že se s vámi na hodinách nebaví neznamená, že vás tam nechtějí. Jen většinou nezačnou jako první.

Mohla bych tu mluvit dlouho o různých rozdílech, ale myslím, že nejlépe to shrnuje toto video:

Spousta lidí si od Erasmu slibuje několik měsíců zábavy, nové přátele, party do noci a vůbec nový, vzrušující život. Doopravdy to tak je, nebo je realita jiná?

Je i není, záleží na každém. Díky Facebooku jsou všichni propojeni a tak se party na různých kolejích šíří rychlostí blesku. Jsou lidé, kteří chodí každý týden alespoň na jednu. Jsou i různě zaměřené, některé na kolejích, jiné v klubech. Když někdo chodí na akce tady, jasně, že bude chodit i tam. A naopak. Já jsem byla jen na dvou party. Spíš jsme si dělali naše malé akcičky u nás na bytě. A je pravda, že takové schůzky či popíjení vína se spolubydlící byly častější než doma.

Zábava obecně to je, většinou se pro zahraniční studenty pořádají různé akce a výlety. První dva týdny, které sloužily k vyřizování a zorientování se, byly skoro každý den různé prohlídky, soutěže, výlety, a tam potkáte spoustu nových lidí. Takže ano, zábava a noví přátelé to jsou, ale myslím, že to není tak divoké, jak si všichni myslí.

Chce-li někdo jet na Erasmus, jaké papírovaní je třeba si zařídit?

Co je pro všechny země stejné, je vyplnit přihlášku a napsat motivační dopis. Pak se jen čeká na rozhodnutí. Každá škola a fakulta má vyhlášený přesný počet míst, takže bych radila, pokud chcete odjet a nemáte utkvělou představu kam to má být, vyberte si takové město, kam není takový nával. Pak začíná další vyplňování, to je ale všude rozdílné, některé země zajišťují ubytování na koleji, někde, třeba ve Francii, si to musíte zajistit sami.

Každá škola má koordinátora na zahraniční vztahy. Ten vám poradí a přesně řekne, co a do kdy musíte vyplnit, pokyny od zahraniční školy bývají také přesné a celkem jasné, takže i když to vypadá chvílemi hrozně, není to tak ☺.

Jak bys porovnala ceny a životní náklady studenta v ČR a v Německu?

Bydlení je rozhodně dražší, stejně tak městská hromadná doprava. Některé potraviny jsou dražší, ale obecně bych řekla, že to vyjde zhruba nastejno. Kromě toho – když si koupím šunku, je to šunka.

Ale jít někam do hospody a dát si pivo, to leze do peněz. O víně ani nemluvím.

Řekla bys, že jsou školy náročnější v Německu, nebo u nás?

To se podle mě nedá takhle říct, i když většina si myslí, že to je náročnější. Každý je ale zvyklý na něco jiného, vyhovuje mu trochu jiný systém a styl výuky. Neabsolvovala jsem toho tolik, abych si mohla dovolit říct, že je to někde těžší. Také záleží na oboru, navíc pro nás je to většinou náročnější, protože se jedná o cizí jazyk.

Ale určitě to je náročnější co se seminárních prací a referátů týká. Shrnula bych to tím, že v Německu jde o to látku pochopit, ne se jen něco slepě naučit nazpaměť.

Překvapilo tě během pobytu něco?

Asi spoustu maličkostí, nad kterými se třeba běžně nepozastavíte. Překvapili mě psi na univerzitě, v restauracích a obchodech, překvapili mě řidiči autobusu, kteří počkají a stokrát otevřou dveře, množství pekařství, řeznictví a zelinářství, protože takové věci se nekupují v supermarketu. A taky usmívající se prodavačky přející hezký den. Když jsem jednou kupovala čokoládu, paní se mě zeptala, jestli už jsem ji ochutnala. Proč se tak nechováme i u nás?

Doporučila bys Erasmus ostatním?

Doporučila bych ho každému, kdo ovládá nějaký jazyk na komunikativní úrovni. Všichni se bojí, že to nezvládnou, ale není to jen o úrovni jazyka. Jen bych doporučila uzavřít si poslední ročník, třeba i udělat státnice, odjet a pak už jen udělat obhajobu. Je to totiž docela náročné dělat de facto dvě školy naráz.

Po návratu člověk zjistí, kolik mu toho pobyt dal. Nejde jen o rozvíjení jazykových schopností. Zjistíte, že jste samostatnější, protože si musíte vyřídit všechno sami, musíte počítat peníze a vyjít se stipendiem, musíte se nějak rozumně stravovat. Moje kamarádka tvrdí, že se na Erasmu naučila vařit. Nemáte strach se seznámit s nový lidmi, protože o tom vlastně celý pobyt je. Nemáte problém s někým mluvit, je jedno jakým jazykem.

Studium VŠ v Německu: Erasmus není tak divoký, jak si lidé myslí
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.