Menu
StudentMag
Studium

Studentské hodnocení výuky. Myslíte, že české školství rozvíjí logiku?

Lukáš Houdek

Lukáš Houdek

8. 11. 2013

Podoba škol se postupně proměňuje. Je otázkou, zda zcela vždy k lepšímu. Jak je to ale s učením nových poznatků – jsou studenti nuceni se učit nazpaměť, nebo logicky přemýšlet?

Původní vzdělávací systém, jak jej známe ze starých filmů, se vyznačoval výraznou autoritou pedagoga. Toto až téměř militaristické pojetí výchovy přetrvalo dodnes v postavení lavic v učebnách („zástupy“ po dvou ve třech řadách). Je ale nutné uznat, že v posledním století byl systém výrazně polidštěn.

Souvislosti v učivu

V zásadě se dá pozorovat postupné odstraňování mentorování, což je samo o sobě dobrý fakt. Problém spočívá v tom, že tento krok je spojen často s nepromyšlenou redukcí a neprobírá se spíše to, co se nestihne dle tematického plánu. Redukováno bývá především náročné učivo, což sice ušetří čas, ale snižuje kvalitu výuky.

Snížený objem učiva vede zpravidla k tomu, že si žáci mezi fakty nevytvoří vazby, jelikož byly zredukovány právě tyto souvislosti. V dnešním vzdělávacím systému sice není nutné mentorovat se něco nazpaměť – na dané učivo je vyvíjena vůle osvojit si jej logickou úvahou; ale jedná se jen o kusé útržky, které neumožňují vidět věci v souvislostech.

Myšlenkové operace

Dalším aspektem logiky je i cvičení myšlenkových operací. Nenáviděné větné rozbory v češtině či složitější matematické příklady sice mohou být napadány, že je běžný člověk v každodenním životě nevyužije, ale právě tato oblast učiva vede k rozvíjení analýzy, syntézy či indukce a dedukce. SCIO testy, využívané v přijímacím řízení, jsou do jisté míry založeny právě na těchto myšlenkových operacích, ale drtivá většina studentů se s nimi setkává právě až u zkouškových testů, což je žalostně pozdě.

Často se říkává, že největší reformou pro školství je to, že se nyní nebude dělat žádná reforma. Systém se musí stabilizovat a ne rozkolísávat neustálými nařízeními MŠMT a Cermatu, kdy učitelé středních škol na začátku roku mnohdy nevědí, jak se bude maturovat na konci roku. Je třeba používat selský rozum a zaměřit se na praxi, nikoliv však jen na tu krátkodobou.

Anketa

Kamila (17)

Ve škole mě výuka moc nebaví. Nemyslím si, že to, co se učíme, v praxi využiju. Také mi přijde, že známkování je hodně o zbytečných detailech než o podstatných věcech.

Martin (24)

Dívám se na to odstupem času, protože už nestuduju, a myslím si, že škola je dobrá průprava, ale ne jistota. Určitě jsem práci nezískal jenom díky škole. Rozhodně je dobré vědět spoustu věcí, mít rozhled, ale to nejdůležitější je vždycky na konkrétním člověku, jak toho využije. K tomu učitel nepomůže.

Karolína (19)

Letos jsem maturovala s vyznamenáním a na svou školu nemohu říct nic špatného. Určitě tam byli horší a lepší učitelé, ale v průměru jsem byla vždy spokojena. K maturitě nás připravovali průběžně, takže věřím, že to k něčemu bude. V létě jsem měla brigádu v administrativě a třeba znalost pravopisu se mi dost hodila.

Veronika (18)

Abych pravdu řekla, školu beru tak, jak musím. Do maturity mám ještě rok, přesně ani nevím, kam si potom dám přihlášku. Naučím se to, co se mám naučit. Nevím, jestli to má smysl, ale je to nejjednodušší řešení, takže to vážně moc neřeším.

Adam (19)

Ačkoliv jsem spíše technicky zaměřen, myslím si, že ke skutečnému vzdělání patří i humanitní nadhled. Teprve potom člověk vidí souvislosti, které mu unikaly. Takovéto pyšné povyšování se, jakou má kdo školu, mi nesedí. Každý jsme jiný a chceme taky v životě dělat něco jiného. Ale jádro je stejné. Všeobecný přehled musíme mít všichni. V tomhle ohledu jsem ale spíše zklamaný. Učitelům stačí, když se něco naučíme nazpaměť, o mezipředmětových vztazích ani nemluvím.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Studentské hodnocení výuky. Myslíte, že české školství rozvíjí logiku?