×
StudentMag

Maturitní otázky z českého jazyka: Renesance a humanismus ve světové literatuře

Maturitní otázky z českého jazyka renesance a humanismus

Renesance (z fr. Renaissance = obnova, znovu zrození) Umělecký směr, který vzniká v Itálii na počátku 14. století. Jedná se o návrat k antice a souvisí s rozvojem měšťanstva a nástupem kapitalistických vztahů. V tomto období se lidé navracejí k antickým ideálům. Odmítaní církevní a feudální ideologie, zdůraznění rozkvětu umění, věd. Klade se důraz na pozemský život a nevěří se v ten posmrtný. Člověk má žít naplno, užívat si života. Renesanční umělci oslavují pozemský život, optimismus a radost z něj. Typické žánry – sonet, villonská balada, novela, esej a komedie.

Návrat k řeckým ideálům kalokagathie – člověk je harmonická osobnost, ideál krásy a dobra, klade důraz na tělesný a duševní rozvoj, důraz na rozum a právo na svobodné rozhodování a poznání.

Humanismus (z lat. Humanus = lidský)

Nejstarší myšlenkový renesanční proud. Humanisté hojně studovali a napodobovali antickou literaturu. Pokládali ji za dokonalou. Zajímá je především člověk a odklánějí se od boha. Je pro ně důležité právo na život, na vědění, poznání a svobodné rozumné rozhodování.

Reformace (z lat. Reformare – obnovit, přeměnit, přetvářet)

Toto hnutí se snažilo napravit římskou církev. Vzniklo na konci 14. stol. Vývoj reformace končí v roce 1648 (konec 30 leté války). V té době se Evropa rozdělila na dvě části – protestantskou (reformovanou) a katolickou (protireformační). Jan Hus, Martin Luther, Ulrich Zwingli, Jean Calvin.

Italská renesance

Dante Alighieri (1265-1321)

Narodil se ve Florencii ve staré šlechtické rodině. V 9 letech poprvé spatřil svou životní lásku a inspiraci Beatrici. Pro své postoje mířící proti papežovi byl poslán do vyhnanství (Verona, Ravenna). Z něj se již nikdy nevrátil. Jeho nejslavnější dílo je Komedie (dnes známá jako Božská komedie).

Božská komedie – básnická epopej, kterou napsal až na sklonku života, obsahuje 100 zpěvů, 1 zpěv – úvod, 33 zpěvů – peklo, 33 zpěvů – očistec a 33 zpěvů – Ráj. Děj začíná na Velký pátek roku 1300 a končí o půlnoci dalšího pátku. Hlavním hrdinou je sám Dante, který zabloudil v hlubokém lese, jež má symbolizovat život a svět. Na cestě ho pronásledují tři hříchy ztělesňující nejtěžší hříchy: pýchu, lakotu a smyslnost. Aby se autor zachránil, musí projít třemi říšemi – peklem, očistcem a Rájem. Přes první dvě říše ho provází řecký básník Virgilius a v Ráji jeho milenka Beatrice. Na cestách vede dialog s mnoha osobnostmi. Peklo je rozděleno podle míry provinění na různé stupně. V očistci ho Beatrice přivádí ke stromu poznání a je očištěn vodou z řeky Eunoé. V Ráji je mu průvodcem Sv. Bernard.

Francesco Petrarka (1304-1374)

Pochází z rodiny vyhnanců z Florencie. Vystudoval práva a teologii. Znal se s Karlem IV. a na svých nesčetných cestách pobýval i v Praze. Byl slavným již za svého života. Znal antickou literaturu a dával překládat Platóna a Homéra.

Africa – rozsáhlý epos

Zpěvník – 366 lyrických básní. Jedná se o jeho takřka celoživotní dílo. Většinu básní věnoval své nenaplněné lásce paní Lauře. Jeho cit k ní zůstává stále stejný, i když ona zemře. Tím spíš si uvědomuje, jak moc ji miloval. Toto dílo ovlivnilo vývoj evropské milostné lyriky. Nejčastější formou básně je sonet, což je lyrická báseň, která má 14 veršů.

Giovanni Boccaccio (1313-1375)

Představitel brzké renesance, který pocházel z Florentské měšťanské rodiny. Věnoval se obchodu, trochu diplomacii a hlavně literatuře. Pojilo ho přátelství s Petrarkou. Jeho nejslavnějším dílem je Dekameron.

Fiametta – milostný román

Život Dantův – komentář k Dantově Božské komedii, bibliografie

Dekameron – kniha obsahující 100 novel, které navzájem spojuje rámcový příběh. Společnost 7 žen a 3 mladíků uprchla z Florencie před morem na venkov. Tam si v průběhu 10 dní vypravují různé příběhy.

Niccolo Machiavelli (1469-1527)

Vojevůdce, politik, filosof a spisovatel. Narodil se ve Florencii. Zde působil v politice a také zde zemřel. Byl stoupencem silného autoritativního národního státu, psal díla státoprávní, historická, novely a komedie.

Vladař – ideální panovník, který nemá být dobrý jen proto, že vládne z Boží vůle. Měl by být hodnocen za to, co vykoná pro svůj lid.

Mandragora – vzdělávací komedie. Mladý kupec Kallimach se zamiluje do Lukrécie. Ta je ale vdaná za starého a impotentního Mikulu Trholu, který si nadevše přeje potomka. Mladík se díky sluhovy Syry vetře do Mikulovy přízně a denně může vídat Lukrécii. Vydává se za lékaře a připraví své milé nápoj lásky z mandragory, který má přinášet plodnost. Přesvědčí Mikulu, že kdo bude s jeho ženou spát první, zemře, a tak se díky této lži stane jejím milencem. Komedie nakonec končí spokojeností všech.

Francouzská renesance

Francois Villon (1431 – 1463)

Vlastním jménem Francois Montcorbier se pokládá za prvního moderního básníka a měl patřit také k tzv. prokletým básníkům. Pochází z Paříže z velmi chudé rodiny. Byl vychován svým příbuzným biskupem, díky kterému získal i své vzdělání. Vystudoval teologii na pařížské Sorboně a vedl tulácký život vyděděnce. Často se dostával do potíží se zákonem. Několikrát byl souzen a vězněn, hrozila mu i smrt oběšením. Díky vlivným přátelům nakonec skončil jen ve vyhnanství z Paříže. Není známo místo jeho úmrtí.

Malý testament – odkaz, tvořen 48 verši. Vznikl ještě před prvním vyhnanstvím z Paříže. Ironicky popisuje milostné zklamání, odkazuje různým lidem majetek, který nemá, vysmívá se policii, provokuje a utahuje si z vážených občanů.

Velký testament – závěť, kde autor účtuje se svým životem i světem. Vzpomíná na své kumpány, lásky a s výsměchem na ty, kdo mu ublížili. Uvažuje o smrti a umírání. Sbírka obsahuje 2023 veršů, z nichž nejdůležitější je Závěť.

Balada v žargonu – psáno vulgárně

Francouzská balada (Villonská) – první forma lyrické poezie. Skládá se z 3 stroj o 7-12 verších a závěrečného poslání o 4-6 verších.

Envoi – poslání, které je ukončeno veršem, jenž se opakuje na každém konci strofy.

Franocis Rebelais (1494-1553)

Syn advokáta v Touraine. Jeho výchova se odehrávala v klášteře, kde se stal mnichem a později světským knězem. Hovořil 5 jazyky. Vystudoval lékařství a této profesi se i nějaký čas věnoval. Vydával a redigoval právnické a lékařské spisy.

Gargantua a Pantagruel – první kniha, která vypráví příběh kouzelníka Merlina. Ten stvořil dva obry Gargantullu a Grand-Goussiera. Odjedou na západ, kde se jim narodí statný a silný Gargantua. Kvůli své výchově je hloupý, zasněný a zároveň oblíbený. Závěr knihy vypráví o založení opatství v Thelému, kde mohou žít lidé obou pohlaví, jsou výkvětem krásy tělesné i duševní. Lidé žijí svobodně a mohou dělat, co chtějí. V následující knize se vypráví příběh Pantagruela, což byl syn Gargantuův. Třetí kniha se věnuje ženám, manželství a popisuje Panurgovu ženitbu (přítel Pantagruela). Čtvrtá kniha popisuje fantastickou cestu za božskou lahvicí, kde hrdinové poznávají mnoho ostrovů (divoký ostrov s jitrnicemi, ostrov větrů a další). Existuje ještě pátá kniha. U té není úplně jistý autor, protože byla psána jiným stylem.

Michal De Montaigne (1533-1592)

Založil literární žánr esej. Vysvětluje ve svých dílech svůj názor na svět a ideál člověka. K sobě je kritický a k ostatním velkorysý.

Eseje – soubor textů, nejslavnější je Umění žít

Esej – druh umělecké prózy. Popisuje odborná témata hlavně z oblasti humanitních věd.

Španělská renesance

Miguel De Cervantes Y Saavedra (1547-1616)

Velmi slavný a známý španělský autor. Narodil se v rodině zchudlého šlechtice a bojoval v námořní bitvě proti Turkům. Pět let pobýval v Alžírském zajetí, než byl vykoupen. Měl velké dluhy a později uzavřel nerovné manželství. Zemřel v Madridu.

Život v Alžíru – autobiografické drama

Žárlivý stařík

Zázračné divadlo

Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – román rozdělený na dva díly. Hlavní postavou je pohublý rytíř, který je pomatený četbou rytířských románů. Má v plánu obnovit slávu potulného rytířstva. Jede na svém hubeném koni Rocinantovi, který je v jeho očích nádherný oř a spolu se svým odmlouvajícím zbrojnošem Sanchou Panzou cestuje po světe, kde chce vykonat hrdinské činy, aby získal srdce své dámy snů Dulcinei z Tobosa. V románu se vyskytuje 669 postav. Hrdina i se svým doprovodem zažívá různá dobrodružství a i když se mu ne vždy daří, stále se nevzdává a bojuje za svůj ideál. Vrací se domů, kde se probere ze svého poblouznění a umírá.

Postava Dona Quiota se objevila i v české literatuře v díle Viktora Dyka (Zmoudření Dona Quiota), Františka Halase (Don Quiot bojující) a Vladislava Vančury (Občan Don Quiot).

Lope Félix De Vega Carpio (1562-1632)

Pochází z Madridu ze šlechtické rodiny a je pokládán za zakladatele španělského národního dramatu. Literární talent a sklony k dobrodružství měl už od dětství. Za svůj život měl nejednu skandální milostnou pletku. Napsal ohromné množství děl a byl považován takřka za div přírody. Zemřel v Madridu. Jeho dílo obsahuje poémy, básně, romány, dramata i komedie.

Dorotea, Zahradníkům pes, Chytrá milenka, Sedlák svým pánem, Fuente ovejuna

Nizozemská renesance

Erazmus z Rotterdamu (1466-1536)

Vlastním jménem Gerard Gerrards se narodil v Rotterdamu. Kritizoval církev a duchovenstvo.

Chvála bláznovství – satira, která byla věnovaná Thomasu Moorovi. Bláznivost zrozená z Boha. Zesměšňuje tehdejší vzdělávací systém (scholastiku). Bláznivost dokazuje, že činy lidí ovládá pošetilost, kritizuje vládce, teology i některé učence.

Anglická renesance

William Shakespeare (1564-1616)

Slavný autor se narodil ve Stratfordu nad Avonou v rodině rukavičkáře. Své vzdělání získal na místní latinské škole. V 18 letech si vzal starší dívku a brzy po svatbě se jim narodila dcera Zuzana a za rok dvojčata Judit a Hamnet. Chlapec brzy zemřel. Shakespeare odešel do Londýna, kde se věnoval divadlu (nikdo neví proč a kdy). Nejdříve byl hercem a později se stal spoluvlastníkem divadla Globe, které měl v oblibě i král. Pro toto divadlo napsal většinu svých her. Protože v té době byla na trůnu královna Alžběta, byl název divadla Alžbětínské divadlo. Shakespeare se nakonec vrátil tam, kde se narodil a zde také zemřel. Napsal 37 děl, které se dělí do několika období.

I. období (1590-1600) – komedie

Zkrocení zlé ženy – jedna z prvních autorovo komedií. Prolíná se zde skutečnost, zdání a realita. V úvodu nalezne vznešený lord na cestě opilce Christophera Vykuka. Nechá ho odnést do svého paláce, převlékne ho a namluví mu, že jeho minulost byla jen sen a nyní je mocný muž. Najatí herci zahrají před opilcem Zkrocení zlé ženy. O ruku dcery padovského velmože Baptisty, krásné Blanky soupeří hned několik nápadníků. Baptista ji ale nechce vdát, protože nejdříve se musí vdát i svobodná a prvorozená dcera Kateřina. Tu si chce vzít důvtipný a bujný Petruccion. V den svatby si ji odveze na svůj statek na venkově. Kateřina zjistí, že nemá cenu se hněvat a vzdorovat. Vrací se do Padovy. Zde se zatím tajně vdala její sestra Blanka. Muži uzavřou mezi sebou sázku, čí žena více poslouchá a vyhraje Kateřina.

Sen noci svatojánské – poetická komedie. Vznikla jako svatební dar a prolínají se v ní 3 dějová pásma svět lásky několika mileneckých párů, čarovná atmosféra a realita venkova). Děj se odehrává nedaleko Athén v noci 1. května. Hlavní postavou je athénský vévoda Théseus. Ten se chce ženit s královnou amazonek Hippolytou, dalšími postavami je skřítek Puk a řada dalších. Nakonec vše končí několikanásobnou svatbou.

Romeo a Julie – milostná tragedie. Romeo Montek a Julie Kapuletová se do sebe zamilují. Jejich mocné rodiny se ale vzájemně nenávidí a rozdělují Veronu na dva znepřátelené tábory. Romeův přítel Benvolio zjistí příčinu jeho samotářského chování. Romeo se zamiloval. O ruku Julie (14 let), požádá hrabě Paris. Při té příležitosti se u Kapuletů koná noční slavnost, kde se nachází i Benvolio, Romeo a Merkucio v maskách. Romeo spatří Julii. Zapomene na ženu, kterou si chtěl vzít Rosalindu. Julie je na tom stejně. Oba si slibují věrnou lásku. Chtějí se tajně vzít a věří, že by se pak oba rody usmířily. Příbuzný hraběnky Kapuletové, Tybalt, napadne Merkucia a Romeo ho zabije. Je vypovězen z Verony. Julie si má vzít Parise. Julie hledá oporu v knězi Lorenzovi, který jí nabídne uspávací lék. Po něm bude Julie vypadat jako mrtvá.  Bohužel Romeovi nedojde vysvětlující dopis a ten se ze žalu otráví u hrobky své milované. Jakmile to Julie po probuzení zjistí, probodne se Romeovou dýkou. Až nad hrobem obou milenců se oba rody konečně usmíří.

Mnoho povyku pro nic, Kupec benátský, Jindřich VI., Richard II., Richard III. Jindřich IV., Julius Caesar, Trolius a Cassandria, Koriolanus, Venuše a Adonis, Znásilnění Lukrécie, Fénix a hrdlička, Král Jan, Jindřich V., Jindřich VII., Dva šlechticové veronští, Marná lásky snaha, Jak se vám líbí, Půjčka za oplátku

II. období (1600-1611) – tragédie

Hamlet, kralevic dánský – tragédie. Hamlet zjistí, že jeho strýc Claudius zavraždil z touhy po moci jeho otce, aby se mohl stát králem a za manželku si vzal ženu mrtvého. Hamletovi se rázem zhroutil celý svět, nedůvěřuje už lidem ve svém okolí a ani sám sobě. Otcovu smrt nakonec pomstí v nerovném boji. Zvítězí, ale sám je smrtelně raněn.

Othello, benátský mouřenín –  tragédie, jejímž hlavním symbolem je žárlivost. Zde je největší žárlivec Jago, který je navíc velký stratég a dokáže hodně manipulovat s lidmi. Kvůli jeho intrikám podezírá Othello svou ženu z nevěry a nakonec ji uškrtí. Jedná se v podstatě o střed dvou kultur. Desdemona i Othello jsou naprosto odlišní, a proto spolu nemohli být šťastní.

Král Lear – příběh vypráví o králi Learovi, který chce rozdělit majetek mezi své tři dcery: Goneril, Regan a Kordélii. Záleží na tom, jak dokáží vyjádřit svou lásku k němu. Kordélie odpoví odvážně a vyslouží si nenávist. Musí odejít a opustit zemi. Pro své dcery se Lear stane přítěží a je vyhnán do bouře. Až tehdy zjistí o tom, jak vypadá lidská nouze. Zešílí a před smrtí ho zachráněn šaškem Glosrem. Pečuje o něj Kordélie, která se postavila za svého muže do čela vojska a prohrála konečnou bitvu. Je oběšena. Její sestry zahubí jejich žárlivost a Lear zemře steskem a žalem.

Mackbeth – tragédie, kde hlavní postava chce získat absolutní moc. Macbeth se postupem času stává zločincem.

Veselé paničky Windsorské, Dobrý konec vše napraví, Večer tříkrálový, Timor athénský, Antonius a Kleopatra

III. období (1610-1616) – ukončení pesimismu

Sonety – sbírka s milostnou lyrikou. V díle je 154 sonetů, které jsou rozděleny do dvou tematických skupin. Sonety 1-126 se věnují přátelství stárnoucího básníka a jeho mecenáše (šlechtice). Druhá část sonetů se věnuje černé paní, která je nejdříve básníkovo milá a později se nechá odloudit jeho přítelem. Na konci jsou ještě dva sonety, kde se pochybuje o autorství.

Cymbelín, Bouře, Zimní pohádka

Existují důkazy o tom, že spisovatel mohl být vlastním jménem Edvard de Vere, 17. šlechtic z Oxfordu. Jeho jméno (jako autora) se objevilo až roku 1623, což bylo sedm let po jeho smrti. Jestliže se však jedná o W. S., našlo se jen asi 30 informačních zdrojů a žádný nehovoří o tom, že by byl básník, dramatik nebo herec.

Maturitní otázky z českého jazyka: Renesance a humanismus ve světové literatuře
5 (100%) 1 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..