Chystáte se na medicínu a marně po nocích přemýšlíte, jak vůbec něco tak těžkého a složitého můžete vystudovat? Zeptali jsme se za vás tří studentů medicíny na věci, které považují za nejdůležitější pro úspěšné studium. Výsledný seznam vás asi nepotěší – neexistuje žádná snadná a rychlá cesta. Jsou to léta dřiny a odříkání… Ale dodržíte-li některé jejich tipy, bude se vám studovat lépe.
Motivace jak vystudovat medicínu
Bez motivace to zkrátka nejde. Pokud chcete medicínu studovat jen proto, že vás do toho tlačí rodiče a vy sami se vidíte na humanitním anebo technickém oboru, dostudujete jen v případě obrovského sebezapření. Učení budete muset věnovat velké množství času a jak je známo, co nás nebaví, to leze do hlavy ještě pomaleji. Na druhou stranu, pokud vás škola zajímá a víte, proč ji studujete, půjde vám to snáz, protože vás požene vidina vašeho snu či cíle. Může se samozřejmě stát, že během studia vás motivace opustí nebo na chvíli zmizí. V ten moment je dobré si sednout a na papír sepsat důvody, proč chcete být lékařem. Připomenete si tak, kvůli čemu to děláte. „Chuť pomáhat lidem je moje nejlepší motivace,“ říká Eliška, studentka 4. ročníku.
Štěstí
To je potřeba skoro všude. Znáte to – vytáhnete si špatnou otázku, dostanete zkoušejícího, který je známý kat… Okolnosti zkrátka hrají proti vám. Samozřejmě, nejlepší prevencí je dobrá příprava, ale nikdy nemůžete obsáhnout úplně všechno a náladu zkoušejícího také neovlivníte. „Na zkoušku z fyziologie jsem se učila měsíc a šla jsem docela připravená. V závěru jsem dostala nejhoršího zkoušejícího a vyhodil mě. Spolužačka, která to po týdnu učení šla jen zkusit, naopak měla štěstí na zkoušejícího i otázky a odcházela s Áčkem,“ vypráví svou zkušenost Karolína, studentka 3. ročníku. Ale jenom na štěstí se nevyplatí spoléhat.
Práce při studiu medicíny je náročná, ale není nemožná
Káva a sedací svaly
Kofeinový nápoj je modlou všech mediků. Pomáhá bojovat s nedostatkem spánku, který je nepříjemným doplňkem náročného studia, a umožňuje učení dlouho do noci. Jestli je to zdravé, to už necháme na vás. S častým učením se samozřejmě pojí nutnost vydržet dlouho sedět na vašich hýždích. Po nějaké době už budete mít pozadí tak skvěle vyseděné, že to ani nepoznáte.
Vůle studovat právě medicínu
Motivace je věc důležitá, ale stejně tak potřebujete i vůli k tomu opravdu vstát a jít se učit. Plánování je dobré jenom v případě, že se do toho pak pustíte. Když se vám budou hromadit povinnosti, je větší šance, že se vám něco nepovede a může vás to stát vysněné studium a povolání.
Život studenta medicíny. Jak tráví dny průměrný medik
Psychická pohoda
Mírný stres může být dobrý a pomáhat vám k lepším výsledkům. Horší je, když je ho moc a ovlivňuje vaši náladu i život. Nesmíte zapomínat na pravidelný odpočinek, návštěvu přátel a svoje koníčky. Udělat ze školy středobod vesmíru je cesta do pekel a může vést až ke zhroucení. Stejně tak ale vadí i prokrastinace, chorobné odkládání povinností. Čím dřív s učením začnete, tím více času bude na opakování a prohloubení znalostí. Díky tomu půjdete na zkoušku řádně připravení. Medicína je studium náročné na psychiku, nedělejte si to proto ještě horší. „Důležité je se z toho neposadit na zadek a mít i svůj život, protože šest let je dlouhá doba,“ říká Vratislav, student 6. ročníku. „Snažit se být do zkoušky co nejvíc v pohodě a klidu a mít své záliby na odreagování, protože i učení jde potom lépe.“
Začít s učením včas
Souvisí s předchozím bodem. Na medicíně bohužel neplatí známé pořekadlo „Co můžeš, odlož na zítřek a získáš den volna.“ Odkládání učení je jedna z nejhorších věcí, co můžete udělat. Látka se s postupem času hromadí a dostáváte se do spirály nestíhání.
Studium medicíny: na každém předmětu vypadne několik lidí, říká medička
Mít učící metodu, která vám vyhovuje
Tohle je asi nejdůležitější. Najděte si styl, který vám vyhovuje, odhalte svoje slabiny i silné stránky. Pokud si potřebujete věci napsat, dělejte si výpisky. Když jste spíš poslouchací typ, namluvte si poznámky a pak je poslouchejte. Zkrátka zkoušejte, objevujte a u toho nejlepšího zůstaňte. „Já čtu vše minimálně třikrát: první pro orientaci v pojmech a textu, protože některé věci ze začátku jsou často vysvětleny až později, podruhé pro zjištění systému a kostry a potřetí piluju detaily. Když mám ještě čas, tak to znovu procházím,“ popisuje svoji metodu Vratislav. „Někteří kamarádi čtou hned poprvé naostro a déle.“
