Menu
StudentMag
Jak se dostat na vysokou školu

Jak úspěšně zvládnout přijímačky na medicínu

Medicína je pro mnohé vysněným oborem, zároveň však bývá i strašákem. Důvodem můžou být náročné přijímačky na medicínu, obrovské množství učiva, vysoké nároky, které jsou na studenty kladeny. Je třeba mít obavy? A jak se na přijímačky na medicínu i studium nejlépe připravit? Na to se podíváme v tomto článku.

Jak si vybrat obor?

Předně je třeba podotknout – ačkoli se to může zdát jasné –, že studium na vysoké škole obecně je náročné. Možná se dá s trochou štěstí zvládnout i „lajdácky“, každý by si měl ale uvědomit, že studium vybraného oboru na univerzitě je v nejlepším případě cestou k vaší budoucí profesi, a nad volbou oboru byste tak měli vážně přemýšlet. Neznamená to, že každý student na střední škole si musí být stoprocentně jistý tím, kam směřuje, někdy se prostě stane, že studium daného oboru nenaplní studentova očekávání a ten se rozhodne pro jeho změnu. To se jednoduše někdy stává a je to naprosto v pořádku. Přesto je dobré tuto variantu co nejvíce eliminovat právě tím, že popřemýšlíte o tom, co vás baví, co vás zajímá a zda máte již nějakou konkrétnější představu o svém pracovním směřování.

Právě zvláště v případě medicíny je pořádné zvážení na místě. Zkuste si tak odpovědět na základní otázky, které se týkají třeba toho, zda vás baví přírodní vědy, zda rádi pracujete s lidmi a naplňuje vás pomáhat ostatním. Právě vědecky přírodovědné zaměření společně s ochotou pomáhat lidem je totiž pilířem tohoto povolání.

Je také potřeba být připraven na poměrně dlouhou dobu studia v porovnání s jinými obory. Studium všeobecného lékařství totiž trvá minimálně šest let, abyste získali první titul, bez kterého povolání lékaře vůbec nemůžete vykonávat. Až poté si můžete volit konkrétnější specializaci (není proto potřeba, abyste hned od začátku věděli, v jakém lékařském odvětví se chcete realizovat), která s sebou nese další roky studia (nemluvě o předpokladu celoživotního vzdělávání, bez něhož mohou vlivem nových vědeckých objevů vaše při studiích těžce nabyté znalosti rychle zastarat).

A co přijímačky na medicínu? Je pravdou, že přijímačky na medicínu jsou obecně považovány za jedny z nejtěžších přijímacích zkoušek. Kvůli tomu však není potřeba si zoufat. Zkuste to brát naopak jako výzvu, přece jen právě náročnost přijímacích zkoušek svým způsobem testuje vaši schopnost zvládnout velké objemy učiva při samotném studiu.

Jak se co nejefektivněji připravit? 

Klíčem k úspěchu je ideálně dlouhodobá systematická příprava na přijímačky na medicínu. Co to znamená?

Pokud uvažujete o studiu medicíny, měli byste tak činit ideálně dříve než v poslední ročníku středoškolského studia. Předejdete tak hektické potřebě připravit se na poslední chvíli zároveň na zkoušku maturitní i na přijímačky na medicínu. Budete mít dostatek času naplánovat si učení, znalosti budete vstřebávat postupně a více si jich uložíte do dlouhodobé paměti, kde se vám při samotném studiu lékařství budou ještě hodit. Neznamená to, že pokud jste se pro toto směřování rozhodli až v posledním ročníku, musíte to rovnou vzdát. Jen je třeba počítat s intenzivnější a časově náročnější přípravou úměrně tomu, kolik času vám do přijímacích zkoušek zbývá (a samozřejmě také úměrně vašim studijním schopnostem – každý k učení potřebuje jiné množství času a úsilí).

To, co můžete udělat jako první, je zaměřit se na svůj studijní výkon ve stěžejních předmětech. Těmi jsou biologie, chemie a fyzika. Je tedy dobré ve výuce těchto předmětů dávat pozor, navíc si na základě obsahu hodin i sami můžete dále rozšiřovat svoje znalosti. Pokud víte, že jste na tom v některém ze zmíněných předmětů hůře než v ostatních, zaměřte se na něj a pokuste se svůj výkon zlepšit. Nezapomeňte, že učitelé jsou tu pro vás, nebojte se za nimi tedy zajít, pokud něčemu nerozumíte nebo pokud vás některé téma zajímá podrobněji. Vyučující vám může pomoci i s výběrem těch správných učebnic a dalších materiálů, které byste pro přípravu na přijímačky na medicínu mohli upotřebit.

Dalším, a tím nejdůležitějším krokem, je individuální příprava. Měli byste uvážit, kolik času vám zbývá do přijímacích zkoušek (obyčejně bývají mezi dubnem a červnem, vždy ale sledujte konkrétní termíny na vámi vybraných fakultách – o těch viz níže) a úměrně tomu si studium rozvrhnout. Na to nelze dát konkrétní radu – kromě zbývajícího času berte v potaz svou dosavadní úroveň v biologii, chemii a fyzice, svou zkušenost s tím, kolik času na učení potřebujete, i obecně své časové možnosti, které přípravě můžete věnovat. Zde je alespoň pár univerzálních rad:

  1. Vytvořte si studijní plán. Na základě toho, kolik úsilí potřebujete věnovat jednotlivým předmětům, si načrtněte plán. Organizace přípravy je důležitým krokem a prevencí před tím, že v přípravě budete mít chaos nebo se zapomenete věnovat nějakému důležitému tématu.
  2. Sežeňte si materiály. V závislosti na vašich preferencích v tištěné nebo elektronické podobě. Každé má svá pro a proti, obecně je však dobré mít alespoň ty základní materiály tištěné – lépe se z nich vstřebávají informace, můžete je mít vždy při sobě a vaše oči se tak rychle neunaví jako při dlouhodobém hledění na obrazovku.
  3. Zeptejte se zkušenějších. Pokud máte starší kamarády/známé, kteří již medicínu studují, neváhejte se jich zeptat na rady ohledně přípravy i ohledně přijímacích zkoušek samotných. Většina mediků svým budoucím kolegům ochotně poradí, takže vám mohou svými radami pomoci sestavit základ vašeho plánu přípravy, případně vám mohou poradit s výběrem té správné fakulty. I když vám mohou dobře poradit i již „hotoví“ lékaři, často jsou jejich rady méně relevantní, protože od jejich přijímacích zkoušek uplynula řada let a nemusí si tedy průběh příprav a samotných zkoušek pamatovat, případně došlo v mezičase ke změnám organizace přijímacích zkoušek na dané fakultě.
  4. Učení si rozvrhněte do kratších, ale pravidelných úseků. Nikdy nezačínejte tak, že se budete učit často a dlouho, mohlo by se lehce stát, že z učení budete rychle unavení a otrávení a v důsledku vás to spíše demotivuje. Pokud budete mít pocit, že zvládnete nebo potřebujete přípravu zintenzivnit, učební úseky si postupně prodlužujte nebo je zmnožte.
  5. Neučte se jeden předmět příliš dlouho. Udržujte svůj studijní plán rozmanitý a střídejte učení se jednotlivých témat a předmětů tak, abyste se příliš rychle neunavili a udrželi si svěží mysl i paměť.
  6. Učte se z různých zdrojů a využijte více metod. Příprava na přijímačky na medicínu nemusí probíhat pouze z učebnic. Ke studiu využívejte články na internetu (dbejte však na to, zda čerpáte z důvěryhodných zdrojů), existují také nejrůznější programy a aplikace, které se zaměřují na procvičování znalostí z chemie, fyziky, biologie či přímo anatomie lidského těla. Zároveň se nebojte vyzkoušet i různé učební metody, ať zjistíte, co vám vyhovuje. Někdo nedá dopustit na zvýrazňování a podtrhování přímo v textu, někdo si nejdůležitější informace vypíše, k lepšímu memorování pojmů můžete využít například i metodu otočných kartiček. Pokud máte kamarády nebo známé, kteří se rovněž připravují na přijímačky na medicínu, můžete využít možnosti učit se společně.
  7. Využijte modelové otázky. Ukázkové úlohy, které se objevují v přijímacích zkouškách na medicínu, jsou nepostradatelným parťákem při přípravě. Najdete je na stránkách jednotlivých fakult, na webech věnujících se přípravě na medicínu, věnováno je jim též několik aplikací i tištěných publikací. Můžete si díky nim ověřit svoje dosavadní znalosti a zjistit, na čem je potřeba zapracovat, ale také získat přehled o tom, jak celý test vlastně vypadá a jakým způsobem jsou v něm otázky formulovány.
  8. Nepodceňujte opakování. Naučené oblasti učiva si pravidelně opakujte. Například před tím, než se pustíte do studia si pokaždé zopakujte něco z toho, co jste se naučili už dříve. Díky tomu si co nejvíce informací udržíte v paměti dlouhodobě a nestane se, že vaše snaha přijde nazmar. Čím častěji budete danou látku opakovat, tím snadněji a rychleji vám to půjde.
  9. Dbejte na duševní hygienu. Je to sice poslední, ale důležitý bod. Dbejte na to, abyste se při učení cítili co nejlépe. Ukliďte si pracovní stůl, otevřete okno, zbavte se rušivých elementů (např. zapnutá hudba či televize – někteří však právě zvuk v pozadí preferují). Neučte se hodiny v kuse, ale při dlouhodobějším studiu si dělejte pravidelné kratší pauzy, během kterých se protáhněte, projděte nebo nadýchejte čerstvého vzduchu. Pokud nemáte svůj den a cítíte, že učení vám dnes opravdu nejde a nemůžete se soustředit, odložte ho na zítřek. V takovém případě bývá nucení do studia mnohdy až kontraproduktivní.

Kde studovat medicínu?

Možností máte hodně a výběr té nejvhodnější varianty je jenom na vás. Předně byste si měli projít weby všech lékařských fakult, abyste zjistili, která se vám nejvíce zamlouvá a naplňuje vaše očekávání (nezapomeňte prozkoumat studijní náplň jednotlivých oborů).

Určitě nezaškodí sledovat webové stránky nebo sociálně sítě univerzit a fakult pravidelně, abyste zachytili možnosti, které škola uchazečům nabízí. Takto školy pořádají například dny otevřených dveří, na kterých si můžete nejen prohlédnout svou potenciálně budoucí fakultu, ale též si přímo promluvit se studenty, absolventy a vyučujícími, kteří vám odpoví na vše, co vás ohledně studia medicíny na dané fakultě zajímá. Při výběru je také důležité zvážit vlastní osobní možnosti týkající se případného dojíždění nebo bydlení, ať už na kolejích, nebo například ve sdíleném bytě.

Kam se tedy konkrétně můžete hlásit? V Česku najdete celkem osm lékařských fakult existujících v rámci čtyř univerzit:

  1. Praze se nachází tři lékařské fakulty spadající pod Karlovu univerzitu, a to 1. lékařská fakulta2. lékařská fakulta a 3. lékařská fakulta. Na Karlově univerzitě však můžete studovat medicínu i v jiných městech – konkrétně Lékařskou fakultu v Plzni a Lékařskou fakultu v Hradci Králové.
  2. Brně můžete Lékařskou fakultu studovat na Masarykově univerzitě.
  3. Olomouci se Lékařská fakulta nachází na Univerzitě Palackého.
  4. A v Ostravě se můžete na Lékařskou fakultu hlásit na Ostravskou univerzitu.

Jak vypadají přijímačky na medicínu?

Jak bylo nastíněno výše, podobu testů, které se píší v rámci přijímacích zkoušek na všech fakultách, nejlépe zjistíš z jejich modelových otázek. Tyto testy se shodně na všech fakultách píší z oddělených oddílů věnujících se fyzice, chemii a biologii. Stále však platí, že je nutné nastudovat si konkrétní podmínky každé fakulty, na kterou se hlásíte, některé totiž mohou mít i další požadavky (např. ústní pohovor, mírně odlišné tematické okruhy v předmětech nebo další testy).

Zde je třeba podotknout, že je velice vhodné podat si vícero přihlášek a nespoléhat se na přijetí pouze na jedinou fakultu. Každá fakulta zveřejňuje statistiky ohledně úspěšnosti přijetí, ze kterých můžeš odhadnout své šance.

Pokud už máte přihlášky za sebou, veškeré informace a další pokyny týkající se přijímacího řízení vám budou chodit na e-mail a do systému univerzity, kde máte svou přihlášku. Všechny informace si tedy pečlivě zaznamenávejte, ať na nic nezapomenete. To platí obzvlášť právě pro termíny přijímacího řízení.

Na závěr několik tipů na to, jak postupovat v přijímacích testech:

  1. Nepropadejte panice. Někdy se vám po prvním pohledu na test může zdát, že na nic neznáte odpověď, ale zachovejte chladnou hlavu a raději se pusťte do konkrétního pročítání zadání. Jednotlivé typy otázek a zvláště příkladů se v testech často opakují, pokud tak máte nastudovanou techniku jejich řešení, v konkrétní úloze se brzy zorientujete.
  2. Postupujte od nejjednoduššího. Pokud narazíte na úlohu, jejíž řešení vyžaduje větší časovou náročnost, nebo takovou, s jejímž řešením si zrovna nevíte rady, neztrácejte nad nimi čas, označte si je a vraťte se k nim až nakonec.
  3. Pořádně čtěte zadání. To už je taková klasika, se kterou se asi setkáváte u každého testu nebo zkoušky, nikdy však není na škodu ji znovu připomenout, protože i tak stále bývá častým kamenem úrazu. Dávejte pozor na to, co přesně se po vás v úloze žádá, a zvláštní pozor dejte na případné negace.
  4. Uvažujte logicky. Úlohy mnohdy netestují jenom vaše znalosti, ale také schopnost logicky uvažovat. Někdy se tak může stát, že danou otázku lze vyřešit i přesto, že vám chybí některé znalosti, a to právě pomocí logického uvažování.
  5. Tipujte. Všechny otázky poskytují výběr z možností, a proto se nevyplácí nechat některou bez odpovědi, ačkoli řešení třeba neznáte. Dejte si však pozor, zda se náhodou ve vašem testu neodečítají za nesprávnou odpověď body. V takovém případě se vyplatí tipovat jenom za předpokladu, že jste schopni alespoň jednu z odpovědí spolehlivě vyloučit.
  6. A ještě jednou – nepropadejte panice. Nepřepisujte na poslední chvíli odpovědi, ty první bývají většinou správné. Pokud odpovědi zaznamenáváte do samostatného archu, čiňte tak postupně a vyvarujte se tomu, abyste odpovědi vyplňovali těsně před odevzdáním. Mohlo by se tak jednoduše stát, že si spletete řádky a veškerá vaše snaha by tak na samém konci přišla vniveč.

Nezbývá než popřát vám mnoho štěstí!

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Jak úspěšně zvládnout přijímačky na medicínu