×
StudentMag

Co dělat, když nedostanete výplatu: Ekonomická krize není omluvou

FOTO: Mince
Ilustrační foto. Zdroj: sxc.hu

Zaměstnanci, kteří za svou práci neobdrží mzdu nebo její část, mají možnost okamžitého zrušení pracovního poměru. I přes vidinu dvouměsíční náhrady platu se však vyplatí nejprve probrat situaci se svým zaměstnavatelem.  

FOTO: Mince
Ilustrační foto. Zdroj: sxc.hu

V době ekonomických recesí dochází mnohem častěji k tomu, že zaměstnavatel ztrácí schopnost platit svým podřízeným pravidelnou mzdu v plné výši. Ani jeho složitá finanční situace však nemění nic na skutečnosti, že dochází k porušení jedné ze základních podmínek pracovního poměru.

Požádáním o vysvětlení nemusíte ztratit zaměstnání

Právě v době různých krizí, kdy se dveře pracovních úřadů netrhnou, by ale prvotním postupem měla být zejména rozvážná komunikace se zaměstnavatelem. Chce-li člověk na své pracovní pozici raději setrvat a zároveň nastalou situaci vyřešit co nejdříve, měl by jít nejprve touto umírněnou cestou a ptát se na příčiny a řešení přímo u zdroje.

Může se stát, že se výplaty pozdržely z důvodu mimořádných výdajů společnosti nebo čekání na uhrazení provedené zakázky. Unáhlené jednání by v tomto případě zaměstnance spíše poškodilo. Nejvhodnější variantou je odeslat podepsanou písemnou žádost o vysvětlení nevyplacení mzdy. Pokud se situace týká většího počtu zaměstnanců, mohou všichni podepsat jednu kolektivní žádost.

V případě, že zaměstnavatel na žádost vůbec nezareaguje, nebo je zřejmé, že nebude v budoucnu schopen zjednat nápravu, nezbývá než přistoupit k radikálnějším krokům.

Okamžitým odchodem vzniká nárok na náhradu mzdy

Zaměstnanec, který neobdržel mzdu nebo její část v daném termínu, má možnost okamžitě zrušit pracovní poměr, aniž by přišel o její náhradu v rozsahu dvou výplat. Tato forma odškodného vystřídala od 1. ledna 2012 tříměsíční odstupné. Nárok zaniká v případě, že se zaměstnanec rozhodne ukončit pracovní poměr prostou výpovědí nebo dohodou.

Žádost o okamžité zrušení pracovního poměru má několik podmínek, které je nutné dodržet. Musí být v první řadě zhotovena písemně a následně doručena k rukám zaměstnavatele – zaměstnanec ji osobně předá na pracovišti nebo zašle jako doporučený dopis do vlastních rukou.

Alfou i omegou je dodržení termínů

Zaměstnanec má vedle toho právo odejít ze zaměstnání kvůli neplacení mzdy pouze v případě, že ji neobdržel do 15 dnů od data splatnosti. Mnozí přitom nerozlišují datum splatnosti od výplatního termínu. Oba pojmy však představují obvykle zcela odlišné časové údaje.

Datum splatnosti, které je pro podání žádosti klíčové, je stanoveno zákonem a představuje vždy poslední den následujícího kalendářního měsíce. Výplatní termín naopak nastává zpravidla před datem splatnosti a je stanoven výhradně zaměstnavatelem na začátku pracovního poměru. V českých firmách se pohybuje často kolem 15. dne v měsíci.

Nejvýraznějším odlišením je právní interpretace obou pojmů. Nedodržením výplatního termínu se totiž zaměstnavatel dopouští pouze správního přečinu, za který mu náleží peněžní pokuta. Rozhodně ale nemůže být racionálním důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru.

V některých případech se zaměstnavateli podaří doplatit dlužnou mzdu několik dní po datu splatnosti, čímž ale předchozí důvod pro okamžité zrušení poměru rozhodně nezaniká. Pokud zaměstnanec uzná za vhodné, může postupovat stejně i v tomto případě.

Dalším omezením je lhůta, po kterou může zaměstnanec o ukončení žádat. Ta činí dle zákona jeden rok od momentu, kdy důvod vznikl, a zároveň dva měsíce ode dne, kdy se zaměstnanec o vzniku důvodu dozvěděl.

Zrušení pracovního poměru je platné ve chvíli, kdy je žádost doručena zaměstnavateli. Jedná se navíc o jednostranné rozhodnutí zaměstnance, spolupráce druhé strany proto není nutná.

Zaměstnavatele nespasí pasivita ani platební neschopnost

Pokud ani po ukončení poměru nedojde k vyplacení dlužné mzdy a náhrad, má zaměstnanec možnost podat na svého bývalého zaměstnavatele žalobu. Ten bude s největší pravděpodobností povinen uhradit také úrok z prodlení, jehož výši stanovuje nařízení vlády.

Může se také stát, že neplatící firma se již ocitla v insolvenci, a byla tedy úředně prohlášena za neschopnou splácet své dluhy. V takovém případě lze požádat o navrácení dlužné mzdy úřad práce v daném městě.

Zaměstnanec však může svůj nárok uplatnit pouze do jednoho měsíce od zveřejnění insolvenčního návrhu úřadem. Evidenci jednotlivých insolvencí lze nalézt v rejstříku na serveru Justice.cz.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..