×
StudentMag

PISA 2012: Podívejte se na 5 závěrů, které vyplynuly z testování školství

FOTO: Učebnice
Ilustrační foto. Zdroj: sxc.hu

Dovednosti českých žáků se za poslední tři roky zlepšily, od roku 2003 se ale výrazně zhoršil jejich vztah ke škole. Na výsledky žáků má větší vliv rodina než škola a děti s podobným zázemím mají tendenci chodit do stejných škol. Tyto závěry přineslo testování PISA 2012.

FOTO: Učebnice
Testování PISA se účastní žáci v desítkách zemí. Zdroj: sxc.hu

Mezinárodní šetření PISA testuje od roku 2000 v tříletých cyklech matematickou, čtenářskou a přírodovědnou gramotnost patnáctiletých žáků. Nezaměřuje se na konkrétní učivo, ale zkoumá, jak žáci dovedou získané vědomosti a dovednosti využít v situacích běžného života. V roce 2012 se testování zúčastnilo 65 zemí, hlavním tématem byla matematická gramotnost.

1. Nejlépe si vedou děti z asijských zemí

Ve všech testovaných oblastech dosáhli nejlepších výsledků žáci z několika asijských zemí, k nimž patří Šanghaj, Singapur, Hongkong, Tchaj-wan, Korea nebo Japonsko.

V Evropě jsou v matematické gramotnosti nejlepší žáci v Lichtenštejnsku a Švýcarsku, následovaní Estonskem, Finskem a Polskem. U obou posledně jmenovaných zemí je však patrný odlišný vývoj. Zatímco Polsko se od roku 2003 výrazně zlepšilo, Finsko zaznamenalo značný pokles.

2. Výsledky českých žáků se zlepšily, ale…

Čeští žáci se od roku 2009 zlepšili ve všech testovaných oblastech, ovšem pouze v přírodovědné gramotnosti dosáhli nadprůměrného výsledku. V matematické gramotnosti se v dlouhodobém srovnání naopak výrazně propadli. Zatímco se ještě v roce 2003 drželi nad průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v současnosti zůstávají průměrní. Jejich výsledky jsou srovnatelné s výsledky rakouských, dánských či francouzských žáků, značně je ale předčilo Polsko a Německo.

Testování PISA upozorňuje na silné a slabé stránky vzdělávacích systémů různých zemí, nezjišťuje ale jejich příčiny. Výsledky PISA 2012 se bude dále zabývat Česká školní inspekce a pokusí se zjistit, co k současné situaci českých žáků vedlo a jaké může mít důsledky.

Ve čtenářské gramotnosti se českým žákům podařilo povstat z podprůměru (v roce 2009 byli statisticky významně horší jen žáci v Turecku, Chile a Mexiku) a dosáhnout průměrných výsledků, srovnatelných například s Dánskem nebo Velkou Británií. Polské a německé děti si však vedou lépe i v této oblasti.

3. Výsledky českých žáků silně ovlivňuje rodinné zázemí

Pocházíš z podnětného prostředí, máte doma hodně knih a rodiče se s tebou učí? Pak je všechno v pořádku. Rodiče škola nezajímá a nedokážou ti pomoci, když nerozumíš probírané látce? My ti také nepomůžeme. Tak lze vystihnout české  školství na základě výsledků testování PISA 2012.

Průzkum ukázal, že Česká republika je jednou z pěti zemí OECD s nejsilnějším vlivem socioekonomického zázemí na vzdělávací výsledky žáků. Jinými slovy, o úspěšnosti dětí ve vzdělávání a posléze i v životě rozhoduje více rodina než škola. Přestože by právě škola měla umět pozvednout žáky ze sociálně slabšího prostředí a otevřít jim cestu k lepší budoucnosti.

4. České školství dělí děti na chytré a hloupé

Česká republika se řadí k zemím s nadprůměrnými rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými školami. To znamená, že děti s příznivým rodinným zázemím chodí do výběrových škol a naopak. Tuto skutečnost kritizovala i OECD ve své pravidelné zprávě.

Oproti tomu například ve Finsku, kde žáci v mezinárodním srovnání dosahují nadprůměrných výsledků, se s rozdělováním dětí do tříd a škol podle schopností skončilo už v 70. a 80. letech. Základní myšlenkou jsou zde rovné příležitosti ve vzdělávání a zlepšování výsledků všech žáků.

5. České děti se ve škole necítí dobře

V pocitu sounáležitosti se školou dosáhli čeští žáci mezi zeměmi OECD prvenství. Ale na spodním konci žebříčku. Kritérium vyjadřuje, zdali jsou děti ve škole spokojené a cítí, že do ní patří, zdali si ve škole snadno nacházejí kamarády a spolužáci je mají rádi, nebo si naopak ve škole připadají jako outsideři a cítí se osamělé.

Česká republika zároveň patří k zemím, v nichž se od roku 2003 výrazně zhoršil vztah žáků ke škole. To vypovídá například o tom, že škola žáky (podle jejich názoru) nepřipravila dobře na dospělý život a nenaučila je věci, které mohou potřebovat v zaměstnání.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..