O akademickém senátu jste snad nemohli neslyšet. Čím se ale takovýto orgán vlastně zabývá a jak moc se vás, studentů, jeho činnost týká? O co se jedná, když vám přijde ze školy e-mail o volbách do akademického senátu, a proč se těchto voleb účastnit? Samozřejmě můžete jen vystudovat a o tyto správní záležitosti se nezajímat. Dozajista ale neškodí se o nich něco dozvědět a případně svým hlasováním posunout svou fakultu a školu určitým směrem.
Definice akademického senátu školy: O čem rozhoduje?
Takzvaný velký senát je řídící orgánem celé univerzity. Jeho členy jsou jak učitelé, tak také studenti, kterých má v zastupitelstvu být třetina až polovina. Volí se rovnoměrný počet zastupitelů z každé fakulty dané univerzity. Senát může být rozdělen na komoru studentů a komoru akademických pracovníků. Minimální počet členů senátu by měl být jedenáct, ale na větších školách setkáte se senátem, kde jich je i kolem 40.
Mezi kompetence univerzitního senátu patří například hospodaření s rozpočtem školy a revize předpisů, které na škole platí. Akademický senát se také usnáší na volbě kandidátů na pozici rektora a vyjadřuje se k rektorově volbě členů vědecké komise a disciplinární komise. Toto zřízení se zkrátka stará o základní záležitosti, na kterých stojí samotná schopnost školy poskytovat vzdělání.
Co dělají jednotlivé akademické senáty fakult?
V akademickém senátu univerzity jsou zastoupeny všechny fakulty, ty však také mají každá svůj senát, takzvaný malý. Stejně jako velký mají i malé senáty zastoupeny studenty i učitele. Velký senát i malé senáty jsou řízeny předsedou, mají i místopředsedy a působí tam dílčí komory a komise. Ve fakultním senátu je minimálně devět členů.
Tento malý senát řeší vnitřní záležitosti fakulty. Jednak zde je rozpočet fakulty a zákonitosti udělování stipendií, dále předpisy, výroční zprávy a další. Stejně jako velký senát má na starost uspořádání fakult, malý senát organizuje rozdělení fakulty na jednotlivé katedry. Fungování fakultního senátu je provázáno s hlavním velkým senátem.
Jaké jsou funkce členů akademického senátu?
Činnost senátu koordinuje předsednictvo, které se skládá z předsedy, jednoho či dvou místopředsedů, případně ještě pár dalších členů. Předseda například svolává zasedání, podepisuje usnesení a reprezentuje senát. Ve fakultních senátech některých škol existuje oddělená funkce předsedy a předsedajícího, kde ten první komunikuje s děkanem fakulty, studenty a veřejností a ten druhý moderuje diskuzi při jednáních. V senátu také funguje tajemník, který pořizuje zápisy.
Dílčími strukturami mohou být již výše zmíněné komory, rozdělené na studenty a pedagogy. Další rozdělení je tematicky určeno: jde o různé komise. Jsou zřízeny senátem a věnují se konkrétním oblastem. Legislativní například řeší předpisy, hospodářská ekonomiku, vědecká výzkumnou činnost a tak dále.
Volby do akademického senátu a proč se jich zúčastnit
Funkční období zvolených zástupců v akademickém senátu může dle vysokoškolského zákona být maximálně tříleté. Většinou to tak je a každé tři roky se proto konají volby. Pracovníci a studenti se jako členové volí zvlášť. Volby se konají prezenčně nebo na některých školách také online.
A proč volit do akademického senátu? Inu, je spousta věcí, které ovlivňují, jak se studenti ve škole cítí. Mnoho z nich přímo či nepřímo vychází z rozhodnutí akademického senátu. Změny, ke kterým váš hlas přispěje, se pravděpodobně projeví v době, kdy už možná studentem nebudete. Ale určitě máte i mladší přátele, kteří se chystají na tu samou univerzitu. Hlasováním můžete pomoci příštím generacím.
Zajímá-li vás více o akademickém senátu vaší školy, není nic snazšího než se přijít podívat na zasedání, která bývají veřejná, nebo v internetových zdrojích nahlédnout do záznamu. Aktivní účastí člověk vykoná ještě více, než když se zúčastní voleb. Proto se studentům s vizí a zájmem doporučuje, aby do senátu sami kandidovali.
